Fotovoltaické sluneční kolektory - akumulátory
Až na výjimky, například napájení čerpadla vody, se energie vyrobená solárními moduly ukládá do akumulátoru pro použití v době, kdy nesvítí slunce. I v systémech, v nichž je oužit měnič stejnosměrného napětí na střídavé napětí 220 V, musí být akumulátor použit. Lze používat prakticky libovolný druh akumulátoru, a to jak kyselinový olověný (Pb), tak i alkalické NiCd či NiFe. Vzhledem k dostupnosti se nejčastěji používají akumulátory olověné. Nejvhodnější jsou speciální solární akumulátory, které jsou přizpůsobeny činnosti ve fotovoltaických systémech (gelový elektrolyt, hermetické, bezobslužné s nízkým samovybíjením). Pro malé systémy jsou dobře použitelné i standardní olověné akumulátory s kapalným elektrolytem, jež se obvykle používají jako startovací, staniční nebo trakční. Jejich výhodou je podstatně nižší cena, nevýhodou nutnost občasné kontroly a doplňování elektrolytu.
Napětí akumulátoru je určeno zvoleným jmenovitým napětím systému (12V, 24V), kapacitu volíme podle toho, jak velký náboj je třeba dodat do zátěže v požadované době provozu zátěže při nízkém nebo žádném slunečním svitu (obvykle 3-5 dní), na povolené velikosti využití kapacity akumulátoru (pro dosažení dostatečně dlouhé životnosti akumulátoru typicky 0,4). Na základě těchto požadavků a nábojové účinnosti akumulátoru lze pak určit potřebný výkon solárních modulů. Při dodržení obvyklých podmínek (stejná kapacita, stejné napětí) je možno akumulátory pro dosažení požadovaných parametrů řadit seriově i paralelně. Akumulátory je vhodné umístit do chladného prostředí s malým kolísáním teploty. U všech, vyjma hermeticky uzavřených, je nutno zajistit dostatečné větrání a při manipulaci i údržbě dodržovat pokyny výrobce. Pro přesnou dočasnou nebo trvalou kontrolu napětí akumulátoru lze použít libovolný stejnosměrný voltmetr.
